Kraniosakrální biodynamika

"Tělo je živý, dýchající, dynamický organismus, jenž má dispozici všechny zdroje, které potřebuje. Kraniosakrální biodynamika s nimi spolupracuje a podporuje tělo, aby se dostalo do fyziologické rovnováhy pomocí vlastních mechanizmů."

Dr. Rollin E. Becker

Souhrn

Kraniosakrální biodynamika je metoda, která se zabývá pohybem tekutin (především pak mozkomíšního moku) v těle klienta. Tento pohyb má své rytmy a je pro správnou funkci tkání nezbytný. Kraniosakrální biodynamika se na ně zaměřuje a pomáhá jim k lepšímu projevu. Tělo a tkáně klienta pak mají lepší podmínky k vlastní regeneraci a seberugulaci. Je to neinvazivní terapie, která se snaží podpořit zdravý projev tkání.

Vznik a historie

Kraniosakrální práce s tělem má své kořeny v experimentech a zkušenostech amerického osteopata Dr. Sutherlanda. Svou praxi provozoval v první polovině 20. století a během ní popsal jak pohyb tekutin mezi kraniem (lebkou) a sakrem (kostí křížovou) ovliňují celý organismus. Ještě během jeho studií si na anatomickém ústavu všiml na rozložené lebce určitého zkosení a tvarování v lebečních švech. Napadlo ho: "jsou zkosené a tvarované jako žábry u ryb, to by mohlo svědčit o možnosti pohybu". V průběhu dalších desetiletí se touto myšlenkou zabýval. Během této doby na sobě prováděl různé pokusy se speciální helmou, díky které dokázal vytvořit tlak na lebeční švy. Pečlivě si zapisoval, co se s ním dělo. Začal trpět různými bolestmi hlavy, závratěmi a žačal mít i jiné obtíže v těle jako např. zhoršené trávení, nebo bolesti páteře. Jeho žena pod jeho zápisky poté dopsala, že se z něj v některých chvílích stal nesnesitelný morous. Dr. Sutherland poté vytvořil metodiku jak vyšetřovat a ošetřovat kraniální systém a položil tak základy Kraniální osteopatie. Koncept postupně rozvíjel a dále pak pracoval s celou lebkou, se systémem membrán a se samotným pohybem mozkomíšního moku. S tímto byl úspěšný i v léčbě u pacientů, u kterých byl stav označen za beznadějný.

Během jeho života však nedošlo k ocenění jeho práce. Až jeho studenti, mezi něž patřili i Dr. Magoun a Dr. Becker pomohli získat kraniální osteopatii více uznání. Dr. Becker pokračoval ve zkoumání systému tekutin v lidském těle a dále tento koncept rozvinul. V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století pokračovali ve zkoumání kraniosakrálního systému lékaři Dr. Upledger a Dr. Karni, tentokrát více vědeckými metodami, takže mohli přesvědčivě dokázat, že se lebeční kosti hýbou v rytmu pulzace mozkomíšního moku. Provedli také rozsáhlý výzkum mezi dětskými pacienty: ošetřovali hyperaktivní a autistické děti, děti s poruchami učení, a dosahovali pozoruhodných výsledků. Na základě svých zkušeností začal Dr. Upledger učit rodiče, ošetřovatele a učitele, jak mohou takto postiženým dětem pomoci. V následujícících několika desetiletích začal tento osobní přístup k práci praktikovat stále větší počet lidí, a díky tomu bylo dosaženo mnoha významných vhledů.

Současnost - nové paradigma

Kraniosakrální biodynamika je přístup k člověku, který vychází z vhledů Dr.Sutherlanda and Dr. Beckera. Oba dva časem opustili biomechanický přístup, jenž zpočátku praktikovali. V době, kdy žili a studovali, převládal biomechanický způsob nahlížení na lidské tělo a na něm byla založena i tehdejší osteopatie. Byli učeni sledovat pohyb struktur, hledat osy rotace, zaměřovat se na omezení pohybu a nerovnováhu a snažit se obnovit přirozenou pohyblivost. Postupem času, když ošetřili několik tisíc pacientů, začali zjišťovat, že pohyb struktur je výsledkem působení hlubších sil a že za pohybem se skrývá hluboký klid. Zjistili, že síly, které jsou v systému přítomné a které vytvářejí pohyb a klid, jsou přesně ty aspekty systému, s nimiž je třeba spolupracovat. Začali tedy těmto biodynamickým silám, jimž naslouchali, říkat “Dech života”. Dech života jsou vrozené, životodárné, dynamické síly, které člověka neustále utvářejí. Podstata lidského těla je tedy biodynamická, ne biomechanická a kraniosakrální biodynamika se snaží podpořit tyto síly. Tyto dynamické síly se v těle projevují jako jemný rytmický pohyb a s ním terapeut poté pracuje a snaží se ho podpořit.

Indikace

Klienty nejčastěji zajímá, na co tato metoda může být prospěšná. Je to logické, zvlášť když se o to zajímají jako o terapeutický směr. Podstatou kraniosakrální biodynamiky je však úplně opačný pohled na fungování těla. Kraniosakrální biodynamik se snaží podpořit projev biodynamických sil. Tyto síly jsou odpovědné za neustálou regeneraci a reorganizaci všeho v těle. Tímto umožní klientovi, aby si sám opravil to, co potřebuje nejvíce.

“Při ošetření se snažím obnovit zdraví. Nesnažím se opravit problém. Když k pacientovi přistupuji tímto způsobem, umožňuji tělu, aby samo s pomocí vlastních životadárných sil udělalo to, co potřebuje.”

Dr. Rollin E. Becker

Nejčastěji však klienti přichází pro:

Harmonizace celého nervového systému:

- zklidnění příliš aktivovaného, nebo naopak povzbuzení a oživení nervového systému při útlumu a vyčerpání

- redukce stresu, úzkosti, zlepšení spánku

- vybití zadrženého náboje v CNS, facilitace podrážděných míšních segmentů 

- díky podpoře CNS i celková harmonizace metabolismu a imuno-endokrinního systému

Zlepšení pohybových funkcí:

- uvolnění  systému fascií v celém těle, a tím zmírnění bolesti a zlepšení hybnosti a metabolismu (do chronicky napjatých oblastí nemohou proudit výživné látky, ani se z nich nemohou dostatečně odvádět látky odpadní)

- v hlubokém uvolnění často dochází k rozpuštění napěťových vzorců a reoranizaci přítomných anatomických a energetických struktur.    

Celková podpora organismu a zvýšení jeho vitality:

- Spolu s uvolněním napětí ve fasciích a tkáních se uvolní potence, která udržovala napětí, a ta je pak přístupná celému organismu, takže klient vnímá zvýšení hladiny energie v těle. Nemusíte tedy trpět nějakými zdravotními potížemi, abyste měli z kraniosakrální biodynamiky užitek. Úlevu od stresu a pocit větší vitality a zdraví uvítá dnes každý. A protože jsou účinky kraniosakrálního ošetření takto komplexní a dochází k vyladění všech fyziologických funkcí, můžeme si dovolit tvrdit, že dochází ke zlepšení zdravotního stavu při jakýchkoliv zdravotních potížích, navíc bez nepříjemných vedlejších účinků klasické léčby, protože biodynamické ošetření vychází z celistvosti těla a vzájemné propojenosti a spolupráce všech dílčích částí.